Často kladené dotazy

Nejste si jisti výběrem pístového kompresoru?

Zodpověděli jsme Vám nejčastěji kladené otázky, díky kterým si vyberete vhodný stroj pro Vámi požadované aplikace.

Tato otázka by měla být při výběru kompresoru položena vždy jako první. Obecně lze rozlišit tři základní situace:

1) občasné používání
Občasným využitím se rozumí situace, kdy vzduch nepotřebujete každý den nebo jej budete používat maximálně hodinu denně; pro občasné využívání není zapotřebí investovat do profesionálních strojů, ale do levnějšího řešení, které tyto potřeby kvalitativně velmi dobře uspokojí. Z naší nabídky doporučujeme pro režim občasného používání řadu kompresorů BASE LINE.

2) profesionální používání
Při profesionálních aplikacích je kompresor využíván zpravidla v jedné směně, což znamená až několik hodin provozu denně. Kromě času provozu je nutné ještě zohlednit, zda bude kompresor pracovat nepřetržitě nebo přerušovaně. Běžné profesionální kompresory nejsou stavěné na nepřetržitou zátěž a v časové ose by měly být zatíženy zhruba na 30 až 50 % času. Pro takové účely jsou v naší nabídce k dispozici profesionální řešení v mnoha variantách a to zejména v řadách LINE, PRO LINE a SILENT LINE, které jsou konstruovány a vyrobeny tak, aby snesly profesionální používání s přerušovaným chodem.

3) průmyslové používání
Průmyslovým používáním se rozumí téměř nepřetržitý chod, zpravidla ve vícesměnném provozu, ale jedná se i o profesionální aplikace, kde potřebujeme zajistit, aby kompresor běžel několik hodin bez přestávky. Pro takové aplikace je nutné zajistit, aby kompresor pracoval s co nejnižšími otáčkami (typické hodnoty na úrovni 400 až 1000 otáček za minutu), čímž je snížena provozní teplota a současně musí být vyroben se speciálními konstrukčními prvky např. motor třídy S1 pro trvalou zátěž, použití litiny, chladicích žeber a dochlazovače pro teplotní rozptyl. Z našich řešení doporučujeme řadu PRO LINE v nízkootáčkovém provedení nebo litinové nízkootáčkové kompresory PRO LINE CA. Doporučujeme rovněž prodiskutovat s našimi specialisty posouzení možnosti šroubového kompresoru místo pístového.

Kompresor by měl vždy dokázat vytvořit takový tlak, který bude vyšší, než je nejvyšší potřebný tlak požadovaný naší aplikací. Valná většina aplikací se stlačeným vzduchem jako je ofukování, huštění pneumatik, stříkání, lakování, sponkování, utahování šroubů a používání pneumatického nářadí obecně potřebuje tlak v rozmezí od 1 do 6 bar, přičemž veškeré kompresory v nabídce ABAC poskytují dodávaný tlak alespoň 8 bar. 

Výjimku tvoří pouze několik kritických aplikací např. v pneuservisech, při dělení kovových materiálů nebo při tlakových zkouškách potrubí, kdy je zapotřebí vyšší tlak. Pro tyto účely disponuje program ABAC několika modely s dodávaným tlakem až 15 bar

Schopnost vyrobit vyšší tlak však poskytuje ještě jednu nespornou výhodu, kterou je vyšší akumulační schopnost vzduchu v tlakové nádobě. Lidově řečeno, vyšší tlak v nádobě znamená více vzduchu pro práci a méně pracovních cyklů kompresoru, které se podepíší pod jeho delší životností.

Hlavní funkcí tlakové nádoby je akumulace vyrobeného stlačeného vzduchu. Čím větší má kompresor tlakovou nádobu, tím déle bude schopen vykrýt spotřebu vzduchu a to i v případech krátkých špičkových odběrů. Velký objem tlakové nádoby navíc zaručuje podstatné prodloužení pracovních cyklů kompresoru. Při každém rozběhu jsou kompresor a elektromotor značně mechanicky namáhány a vysoké množství startů negativně ovlivňuje životnost stroje. Pokud chceme mít k dispozici více vzduchu a snížit namáhání kompresoru, je lepší zvolit větší vzdušník.

Na druhou stranu můžeme vyžadovat menší rozměry kompresoru a to buď z důvodu místa v dílně, nebo kvůli omezenému prostoru v automobilu. V takovém případě jsou v programu ABAC k dispozici modely s menším objemem tlakových nádob, které jsou navrženy konstruktéry tak, aby nedocházelo k nežádoucímu přetěžování stroje.

Rozhodnutí zda si vybrat kompresor s přímým pohonem nebo s pohonem pomocí klínových řemenů souvisí zejména s otázkou provozních otáček kompresoru. Běžné kompresory s přímým pohonem používají jako zdroj energie 2pólové elektromotory se zhruba 3000 ot/min. Tyto motory jsou poměrně levné, ale díky takto vysokým otáčkám dochází ke značenému tření pístu ve válci. Důsledkem je velmi vysoká provozní teplota, která způsobuje dva zásadní problémy:
- nižší účinnost stlačování - výtlačný výkon (l/min) se pohybuje pouze na úrovni 45 až 55 % sacího výkonu
- snížení životnosti stroje - díky vysokému teplotnímu a mechanickému opotřebení

Řešení, jak snížit otáčky kompresoru jsou v principu dvě – snížení otáček elektromotoru (drahý 4pólový motor s 1500 ot/min) nebo pomocí převodového ústrojí s klínovými řemeny. Nespornou výhodou provedení s klínovými řemeny je možnost nastavit optimálně počet otáček podle průměru řemenic a dosáhnout tak úrovně typicky od 1200 do 1500 ot/min.

Dalším aspektem obou řešení jsou rozměry. Velkou výhodou přímého pohonu je výrazně kratší délka soustrojí, a proto jsou modely s přímým pohonem vhodnější pro aplikace, kde je vyžadována častá manipulace se strojem.

Závěrem, pokud chcete využít obou vlastností – nízkých otáček současně s malými rozměry, doporučujeme kompresory s přímým pohonem se 4pólovými motory např. modely V30 z řady LINE.

Sací výkon je definován jako množství vzduchu s atmosférickým tlakem, který je nasáván během činnosti kompresoru do kompresorové jednotky. Toto množství lze vcelku jednoduše spočítat jako součin plochy pístu, jeho zdvihu a počtu cyklů.

Jedná se o jediný objektivní údaj týkající se výkonu pístového kompresoru!

Dodávané množství je rovněž nazýváno jako objemová výkonnost, výtlak nebo výtlačné množství. Dodávané množství reprezentuje údaj o skutečném objemu stlačeného vzduchu vyrobeného kompresorem. Toto množství se však u stejného stroje výrazně liší a to podle dvou skutečností vycházejících z fyzikální podstaty stlačování plynů:
- teplota - čím je vyšší teplota při stlačování, tím je dodávané množství vzduchu nižší
- tlak - s rostoucím tlakem vzduchu roste vynaložená práce na další stlačování a dodávané množství klesá

Dodávané množství je tak zcela rozdílné při prvním spuštění stroje a v okamžiku, kdy je kompresor zahřátý a také se velmi liší, pokud stlačujeme z tlaku 1 bar na 2 bar nebo z tlaku 6 bar na 7 bar!

Firma ABAC na rozdíl od mnoha dalších výrobců uvádí ve svých materiálech pouze hodnotu sacího výkonu, neboť nechceme uvádět naše zákazníky v omyl udáváním neobjektivního parametru, kterým je dodávané množství. Na základě zkušeností našich inženýrů a z praktických testů, se však orientační hodnoty dodávaného množství pohybují na následující přibližné úrovni sacího výkonu:

  • kompresory s přímým pohonem, jednostupňové, s jedním pístem a 2pólovým motorem - 49 až 52 %
  • kompresory s klínovými řemeny s běžnými otáčkami, jednostupňové - 55 až 61 %
  • kompresory s klínovými řemeny s běžnými otáčkami, dvoustupňové - 72 až 77 %

Přítomnost oleje ve stlačeném vzduchu může být kritická pro celou řadu aplikací. Typickými oblastmi, kde je vyžadována velmi nízká hladina oleje ve vzduchu nebo zcela bezolejový vzduch jsou např. profesionální lakýrnictví, gastronomie, potravinářská výroba, výroba nápojů, stomatologie, laboratoře, nemocnice nebo elektronický průmysl.

Pokud potřebujete zdroj vzduchu pro některou z uvedených aplikací, existují možnosti použít buď olejem mazaný kompresor s nákladnou úpravou vzduchu na bezolejový, nebo přímo bezolejový kompresor. Díky značnému pokroku v technologiích na bázi teflonu a keramiky jsou dnešní bezolejové kompresory velmi spolehlivé a cenově dostupnější než v minulosti.

Hlavní výhody, které bezolejové kompresory poskytují, jsou:

  • absolutní eliminace rizika a nákladů spojených s kontaminací olejem
  • nulové náklady na výměny oleje
  • nulové náklady na filtrační systém a likvidaci kondenzátu
  • žádné poškození výrobních technologií
  • ekologické aspekty a snížení uhlíkové stopy

V programu ABAC naleznete mnoho bezolejových řešení například v řadách LINE, SUPER SILENT LINE, PRO LINE ZERO a CLEAN AIR a to i pro větší velikosti kompresorů.

V prospektech a katalozích uvádějí výrobci kompresorů hlučnost, která je často velmi zavádějící. Abychom lépe porozuměli tématu hlučnosti, řekněme si na začátek jednu podstatnou a překvapivou věc. Veličina "hlučnost" neexistuje. To, co se uvádí jako hlučnost, mohou být ve skutečnosti dvě veličiny správně nazývané jako hladina akustického výkonu a hladina akustického tlaku.

Hladina akustického výkonu se označuje písmeny Lwa a naleznete ji na štítku každého stroje emitujícího hluk. Zvuk, který vychází ze zdroje, v našem případě kompresoru, je z fyzikální podstaty vlnou, která se rovnoměrně šíří od zdroje rychlostí zvuku, a která má svoji energii. Hladina akustického výkonu vyjadřuje velikost této energie ve formě výkonu vůči referenční úrovni a je nezávislá na vzdálenosti od zdroje, protože energie se nemůže při šíření vlny ztratit.

Hladina akustického tlaku je označována písmeny Lwp a vyjadřuje tlak, který způsobuje zvuková vlna při šíření prostorem vůči referenčnímu tlaku, který je nejnižším tlakem, jež je možno zachytit lidským uchem. Čím je zvuk dále od zdroje, tím je slabší. Kromě vzdálenosti však závisí i na tvaru prostoru. Pokud bude zdroj hluku umístěn v rohu místnosti, bude se zvuková vlna šířit v prostoru, který je pouze 1/4 oproti situaci, kdy umístíme zdroj hluku na podlahu v místě, kde se může šířit do všech stran po polokulové ploše. Aby bylo možné hodnoty Lwp vzájemně porovnávat, je tedy nutné definovat tvar prostoru a určit vzdálenost, k níž se hladina akustického tlaku vztahuje. Nejčastěji se používá definice volného prostoru v polokulové ploše a vzdálenosti 1 m nebo 4 m od zdroje. Pak by se správně měla hladina akustického tlaku uvádět jako Lwp(1m) nebo Lwp(4m).

Největším problémem při srovnávání parametrů hlučnosti kompresorů je fakt, že obě veličiny (Lwa i Lwp), ač jsou diametrálně odlišné, používají stejnou jednotku – decibel (dB). Jednotka dB je bezrozměrná a vyjadřuje velikost podílu. Uveďme si malý příklad. Pokud řekneme, že z Plzně do Prahy je vzdálenost 95 km a bude nás zajímat kolikrát je větší vzdálenost z Plzně do Košic (zhruba 750 km) oproti cestě z Plzně do Prahy, pak vydělíme 750 km/95 km a zjistíme, že je tato cesta zhruba 7,94krát delší. Pokud toto číslo zlogaritmujeme dekadickým logaritmem a vynásobíme deseti, obdržíme 10.log(7,94) = 9, kde číslo 9 je hodnota našeho podílu cesty do Košic vůči cestě do Prahy uvedená v decibelech (dB). Stejný matematický způsob se dá aplikovat na všechny veličiny podílu a výsledkem je vždy stejná jednotka dB. Pokud se ptáte, proč si matematici a fyzici tak komplikují život, tak odpovědí je fakt, že použití logaritmů je velmi výhodné při srovnávání hodnot s velmi různými velikostmi. např. hodnot v řádu stovek oproti hodnotám v řádu miliard, kdy je rozdíl ve velikosti zlogaritmované hodnoty jako mezi číslicí 2 a číslicí 9 místo číslice 100 a 1.000.000.000. A právě u zvuku, akustiky a vln jsou v jejich kmitočtech takové rozdíly.

Vraťme se ale zpět k problematice hlučnosti kompresorů. Mezi hladinou akustického výkonu Lwa a hladinou akustického tlaku Lwp existuje vztah, který lze spočítat a pro polokulový prostor platí, že Lwa = Lwp(4m) + 20,02. Pokud je tedy na štítku kompresoru uvedeno Lwa = 93 dB, pak hodnota akustického tlaku ve vzdálenosti 4 m od stroje Lwp(4m) = 73 dB. Na tomto příkladu je vidět, jak moc se může tzv. hlučnost uváděná v marketingových materiálech lišit. Výrobci velmi často uvádějí u odhlučněných kompresorů hodnotu Lwp(4m), protože je nejnižší z výše uvedených. Pokud nebude jasně uvedeno, o jakou akustickou veličinu se jedná, vyžádejte si podrobnější informace pro korektní srovnání.

Na závěr ještě poznámka ohledně jednotky dB(A). Někteří zákazníci mají dotaz, v čem se liší dB od dB(A)? Pokud je za jednotkou dB uvedeno v závorce ještě písmeno, pak toto písmeno značí tzv. váhový filtr. Váhové filtry se používají pro korekci vypočtených hodnot zejména v pásmu nízkých frekvencí vzhledem k různým citlivostem lidského ucha. Existuje několik váhových filtrů - A, B, C, D a Z. V praxi to znamená, že až na malé pásmo hodnot v nízkých frekvencích se nebude velikost dB od dB(A) jakkoliv lišit.

U kompresorů ABAC uvádíme jako jedni z mála firem na trhu informace o hlučnosti stroje velmi korektně, a to jak v hodnotách Lwa, tak i v hodnotách Lwp(4m).

Na správné instalaci pístového kompresoru značně závisí jeho životnost. Při instalaci dbejte zejména na následující důležité faktory:

  • prašnost prostředí - vyvarujte se instalace stroje v prašném prostředí; prach přítomný ve vzduchu může velmi rychle ucpat sací filtr a omezit přívod vzduchu do kompresoru, a tím i snížit jeho výkonnost. Současně se značně zvyšuje riziko průniku nečistot do kompresorové jednotky a její poškození. V případě, že není možné vyvarovat se takové instalaci, zajistěte alespoň výrazné zkrácení intervalů údržby.
  • vlhké prostředí - nikdy neinstalujte kompresor ve velmi vlhkém prostředí, které může způsobit výrazné zrychlení koroze částí kompresoru a možnost zkratu v elektrickém obvodu stroje. Až na výjimky nejsou kompresory určené pro venkovní provoz, kdy by mohly být poškozené vlivem deště.
  • teplota prostředí - zajistěte, aby kompresor nebyl provozován při velmi vysokých a velmi nízkých teplotách; při teplotách nad +40 °C dochází k výraznému zvýšení provozní teploty, která může poškodit těsnění a snížit účinky mazacího oleje. Při velmi nízkých teplotách, zejména pod bodem mrazu, dochází k houstnutí oleje, tvrdnutí těsnění, a hlavně hrozí riziko zmrznutí kondenzátu ve vzdušníku.
  • prostředí se škodlivými výpary - zajistěte, aby se do kompresoru nenasávaly škodlivé výpary, které by mohly nenávratně poškodit těsnění nebo povrch použitých materiálů.
  • elektroinstalace - před instalací vždy zkontrolujte stav elektrické sítě, k níž budete kompresor připojovat. Zajistěte zejména správnou izolaci vodičů, vhodnou délku kabelů a vhodné jištění. Během provozování stroje by nemělo docházet k abnormálnímu přepětí nebo podpětí v síti či k nežádoucím změnám ve frekvenci elektrického napětí.

Životnost pístového kompresoru značně závisí na provozních podmínkách a na péči o zakoupený stroj. Na pístovém kompresoru je zapotřebí provádět několik následujících základních úkonů:

  • odpouštění kondenzátu ze vzdušníku - při stlačování vzduchu dochází ke kondenzaci vlhkosti přítomné v atmosférickém vzduchu nasávaném do kompresoru. Pokud není kondenzát odpouštěný, způsobuje dlouhodobá přítomnost kondenzátu korozi vnitřní strany vzdušníku a větší množství kondenzátu pak výrazně zmenšuje objem tlakové nádoby, takže kompresor častěji spíná, což může vést až k poškození elektromotoru a kompresorové jednotky. Doporučujeme provádět odpouštění kondenzátu každý den nebo po ukončení práce s kompresorem.
  • vyčištění nebo výměna sacího filtru - okolní vzduch nasávaný do kompresoru obsahuje velké množství prachových částic a pevných nečistot, které jsou zachycovány ve vložce sacího filtru a postupně dochází k jejímu ucpávání. Pokud není filtrační vložka měněna nebo čištěna, pak se jednak omezuje proudění vzduchu do kompresoru a snižuje se jeho výkonnost a jednak roste riziko proniknutí nečistot do prostoru válce, kde může dojít k postupnému vydírání válce. Vložka sacího filtru by měla být vyměňována alespoň 1x ročně, při instalacích v prašném prostředí pak častěji dle potřeby. Vložku se dále doporučuje alespoň 1x měsíčně vyjmout a vyfoukat ofukovací pistolí.
  • výměna oleje - u olejem mazaných kompresorů se doporučuje provádět první výměnu oleje po zhruba 50 provozních hodinách nebo měsíci provozu (v záběhu), a dále pak alespoň 1x ročně. Používejte vždy vhodný olej s patřičnou viskozitou. Pro kompresory ABAC jsou k dispozici špičkové oleje ALTAIR.
  • péče o klínové řemeny - pokud je kompresor vybaven klínovými řemeny, je třeba provádět jejich napínání a výměnu. Díky provozování se klínový řemen vytahuje a tím se snižuje přenos energie a kompresor ztrácí svoji účinnost. Při větším vytažení pak hrozí i prokluz a prasknutí řemene. Dále dochází u klínového řemenu ke stárnutí pryže, z níž je řemen vyrobený. Obecně se doporučuje řemeny napínat minimálně 1x ročně a po 2 až 3 letech provozování je vyměnit.
  • výměna tesnění - pístový kompresor obsahuje několik těsnění, u nichž dochází k opotřebení z důvodu stárnutí pryží a v důsledku teplotního namáhání. Jedná se zejména o dvě těsnění nad a pod ventilovou deskou a u některých modelů i o těsnění dochlazovače a mezichladiče. Těsnění doporučujeme vyměňovat po 1-2 letech provozu.
  • výměna ventilové desky - ventily umístěné na ventilové desce jsou klíčové pro správnou funkci kompresoru a jsou při každém spuštění stroje mechanicky namáhány. Aby nedošlo k jejich poškození v důsledku opotřebení, doporučuje se u profesionálních aplikací preventivní výměna ventilové desky po 1-2 letech provozu.
  • výměna vnitřních částí zpětného ventilu - rovněž zpětný ventil je mechanicky a teplotně namáhán při každém spuštění stroje. Zde se doporučuje výměna všech vnitřních částí zpětného ventilu, a to rovněž po 1-2 letech profesionálního provozování.

Společnost ABAC se snaží maximálně usnadnit přístup k informacím o údržbě, proto pokud potřebujete více informací o provádění údržby, můžete naskenovat pomocí aplikace AIR TUBE QR kód umístěný na vzdušníku a získat přístup k servisním videím.

Ke všem kompresorům ABAC máme dále připraveny potřebné náhradní díly nebo program servisních sad a olejů. Pro naše zákazníky rovněž vykonáváme údržbu zakoupených kompresorů, v případě zájmu stačí kontaktovat naše servisní oddělení.

Pokud provozujete kompresor v domácnosti, problematika revizí tlakových nádob se vás netýká. Pokud však provozujete kompresor ve firmě, mohou se vás týkat legislativní požadavky spojené s vyhrazenými tlakovými zařízeními (dále VTZ), které jsou určené vyhláškou č.18/1979 Sb.

Z této vyhlášky vyplývá, že za vyhrazené tlakové zařízení se nepovažují mobilní a přenosné tlakové nádoby (viz §2 odst. 1 písm. b)).

U tlakových nádob stabilních je pak rozhodující provozní tlak a objem nádoby (viz §2 odst. 3 písm. a)). Pokud je provozní tlak vyšší než 0,2 MPa (2 bar) a současně je tzv. bezpečnostní součin (součin objemu nádoby v litrech a tlaku vzduchu v MPa) vyšší než 10, pak vzniká povinnost revize takové tlakové nádoby.

Zjednodušeně řečeno – u mobilních a přenosných kompresorů se vás problematika revizí netýká. U stacionárních kompresorů závisí na velikosti tlakové nádoby. Pronásobte objem a provozní tlak v MPa a pokud je výsledné číslo větší než 10, musíte revize provádět.

Pokud zakoupíte stroj, jehož vzdušník je vyhrazenou tlakovou nádobou, pak musíte učinit následující kroky:

  • před uvedením kompresoru, který obsahuje VTZ do provozu, je nutné nejprve zavolat revizního technika a zajistit provedení tzv. výchozí revize, po níž bude po 14 dnech následovat první provozní revize.
  • jmenovat ve firmě osobu zodpovědnou za evidenci VTZ – tato osoba musí shromažďovat veškeré informace o VTZ na firmě, zajišťovat provádění kontrol, revizí a dohled nad obsluhou VTZ.
  • jmenovat a zaškolit obsluhu VTZ – provoz VTZ smí provádět pouze jmenovaný zaměstnanec, který k tomu byl zaškolen revizním technikem, přičemž platnost takového školení je 3 roky.
  • provádět revize a zkoušky VTZ dané zejména normou ČSN 69 0012 – revize smí provádět pouze revizní technik s příslušným oprávněním a provádějí se při běžném provozu takto:
    • 1x ročně - provozní revize
    • každých 5 let - vnitřní revize a zkouška těsnosti
    • každých 9 let - tlaková zkouška

Naše firma disponuje několika vlastními revizními techniky a pokud potřebujete provést popsané úkony nebo poradit s legislativou, obraťte se na naše servisní oddělení.

K zakoupenému kompresoru má zákazník nárok na dodání následujících dokumentů:

ES prohlášení o shodě
Zákon č. 22/1997 Sb. upravuje povinnost dodat zákazníkovi prohlášení o shodě u stanovených výrobků. Kompresory, které mají elektrickou část, jsou považovány za stroj a mohou mít ve většině případů i tlakovou část, jsou na základě směrnic evropské unie pro strojní zařízení 2006/42ES (směrnice MD), elektrická zařízení 2014/35ES (směrnice EMC), tlaková zařízení 2014/68ES (směrnice PED) nebo směrnice pro jednoduché tlakové nádoby 2014/29ES (směrnice SPVD) považovány za stanovené výrobky a povinnost dodat ES prohlášení o shodě se jich týká. Musí být vždy dodáno ES prohlášení o shodě k celému stroji, které musí být v českém jazyce a musí obsahovat duplikát štítku stroje. Dále musí být dodáno ES prohlášení o shodě k tlakové nádobě a ES prohlášení o shodě k pojistnému ventilu, a to rovněž v českém jazyce. Nicméně tato povinnost se týká pouze nádob a pojistných ventilů instalovaných na tlakové nádoby, jejichž součin objemu a tlaku je vyšší než 50 bar.l. Pokud je tedy například na malém kompresoru nádoba s objemem 6 litrů a maximální pracovní tlak kompresoru činí 8 bar, je součin 48 bar.l a povinnost dodávat ES prohlášení o shodě pro vzdušník a pojistný ventil prodávající nemá.

Návod k použití
Zákazník má nárok na návod k použití k celému stroji, a to v českém jazyce. Obdobně jako u ES prohlášení o shodě pro vzdušník a pojistný ventil má zákazník nárok na dodání návodu k použití v českém jazyce, ovšem pouze v případech, kdy se jedná o instalace vzdušníku se součinem objemu a tlaku vyšším než 50 bar.l.

Certifikát typu tlakové nádoby
Pokud spadá tlaková nádoba do oblasti posuzování shody podle směrnice PED nebo SPVD, má zákazník nárok na tzv. EC type examination certificate (certifikát typu tlakové nádoby). Certifikát vystavuje pro výrobce nádoby notifikovaná osoba a certifikát tak dokládá, že při konstrukci a výrobě nádoby byly splněny veškeré požadavky uvedených směrnic. Co se týká jazykové verze, postačuje dodání certifikátu v libovolném jazyce evropského společenství.

V souvislosti s prováděním revizí tlakových nádob se zákazníci často dotazují na povinnost dodání passportu tlakové nádoby. Uvádění výrobků na trh je dnes řešeno výhradně na základě harmonizované legislativy evropského společenství, tj. zmíněného zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a předmětných směrnic ES – v oblasti tlakových nádob, směrnic PED a SPVD. V těchto dokumentech není pasport a jeho dodání uvedeno.

Passport tlakové nádoby zpravidla vyžaduje revizní technik, který provádí výchozí revizi a následné revizní úkony na základě vyhlášky č. 18/1979 pro vyhrazená tlaková zařízení a na základě technické normy ČSN 69 0012. Povinnost výrobce tlakové nádoby dodat pasport je uvedená v §5 odst. 1 zmíněné vyhlášky, ovšem v §1 odst. 2 je uvedeno, že se tato vyhláška, a tím pádem i ustanovení o pasportu, netýkají výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona č. 22/1997Sb. a příslušného nařízení vlády č. 219/2016. Nelze proto vyžadovat pasport u tlakových nádob, u nichž byla posuzována shoda podle uvedených předpisů, což je valná většina tlakových nádob vyrobených v zahraničí. Povinnost dodání pasportu zůstává v případech, kdy byla tlaková nádoba vyrobena podle technické normy ČSN 69 0010, která tuto povinnost výrobci přímo ukládá.